Mikuláš patří spolu s Vánocemi k dnům, na které zejména děti čekají celý rok. Už několik dní dopředu si s nadšením leští boty, vykládají je na parapet a dokola si opakují známé básničky jako Mikuláši, Mikuláši či Mikuláš ztratil plášť. Kdy Mikuláš chodí, odkud se tato tradice vzala a jak ho oslavují ve světě?
Kdy chodí Mikuláš?
Svátek svatého Mikuláše se každoročně slaví 6. prosince a Mikuláš přichází vždy v předvečer svého svátku, tedy 5. prosince. Často to vychází na druhý adventní víkend, kdy se zároveň zapálí druhá svíčka na adventním věnci.
V Česku jsou zažité dva způsoby rozdávání mikulášské nadílky. Ve většině domácností Mikuláš naděluje v noci z 5. na 6. prosince a děti si tak najdou balíček v botě ráno. V některých regionech však děti dostávají sladkosti již večer 5. prosince.
Pokud k vám Mikuláš s andělem a čertem chodí osobně (na vesnicích je tento zvyk stále zažitý, ve městech již méně), obvykle se to děje v podvečerních hodinách, přibližně mezi 17. a 20. hodinou. Děti jsou v té době ještě vzhůru, venku už je tma a atmosféra je tajemná, ale ne příliš strašidelná. Mnoho měst a obcí navíc v předvečer svátku organizují příchod Mikuláše na náměstí, kde rozdává sladkosti a děti mu recitují básničky.
Kdo byl svatý Mikuláš
Veselá postava s bílými vousy a pytlem plným sladkostí není jen pohádková postavička. Skrývá se za ní skutečný člověk. Svatý Mikuláš se narodil kolem roku 270 ve městě Patara, které leželo na území dnešního Turecka.
Pocházel z bohaté křesťanské rodiny, nicméně zděděný majetek z velké části rozdal těm, kteří to potřebovali. Ve 4. století se stal biskupem ve městě Myra v Malé Asii. Mikuláš byl známý tím, že pomáhal v ústraní. Mnohé dary rozdával tak, aby obdarovaní ani nevěděli, od koho pocházejí, a za pomoc nikdy nečekal vděk.
Jeho svátek slavíme 6. prosince, protože v tento den zemřel. Přesný rok úmrtí neznáme, nicméně jeho ostatky dnes odpočívají v italském městě Bari.
Proč si dáváme boty do okna? Příběh o třech měšcích zlata
Nejznámější příběh o Mikuláši vypráví o chudém muži, který měl tři dcery. Jelikož neměl peníze na věno, nemohl jim najít ženichy a hrozilo, že jejich osud skončí velmi smutně. Mikuláš se to dozvěděl a během tří nocí jim tajně vhodil do okna měšec zlata. Podle některých verzí legendy měšce padly přímo do bot, které se sušily u okna. Dívky tak měly věno a mohly se provdat.
A z tohoto příběhu pochází zvyk, který dodržujeme dodnes. Děti večer vyloží čisté boty do okna a ráno v nich najdou nadílku. Legend o Mikuláši je však více. Mluví o záchraně námořníků na rozbouřeném moři, o osvobození nespravedlivě odsouzených či o pomoci hladovějícím. I proto ho dnes uctíváme nejen jako patrona dětí, ale i námořníků, obchodníků či pocestných.
Mikulášské zvyky v Česku
Mikuláš k nám nechodí sám. Doprovází ho anděl a čert, kteří symbolizují dobro a zlo. Anděl stojí blíže k dětem, pomáhá rozdávat dárky a někdy nese zvoneček nebo knihu, do které jsou zapsány dětské skutky. Čert má zase působit jako výstraha pro ty, kteří během roku příliš neposlouchali a zlobili.
Tradiční nadílka obsahuje sladkosti, zejména čokoládové figurky Mikuláše, anděla či čerta, dále ovoce jako mandarinky a oříšky. Kdysi v žádné nadílce nesměl chybět ani perník. Neposlušné děti podle tradice dostávaly uhlí, brambory nebo vařečku a i dnes je mnozí rodiče s úsměvem přidávají do balíčku.
Jak se mikulášská tradice změnila
Mikulášské pochůzky začaly přibližně v 17. století ve šlechtických kruzích a v 19. století se rozšířily i na venkov. Kdysi byl čert opravdu hrozivou postavou s cinkajícími řetězy, kožichem obráceným naruby a hlasitým křikem. Strašení bylo běžné a každé dítě od svých rodičů alespoň jednou slyšelo větu „když nebudeš poslouchat, odnese tě čert“.
Dnes se na to ale díváme trochu jinak. Psychologové upozorňují, že strach vyvolaný v dětství si děti mohou nést ještě dlouho do dospělosti. Rodiče i skupiny, které chodí s Mikulášem, proto volí spíše přátelštější přístup. Hlavní roli často přebírá anděl, který uklidňuje atmosféru, a čert je spíše symbolickou či komickou postavou.
Léty se změnil i samotný Mikulášův vzhled. Původně ho lidé znali jako biskupa v dlouhém rouchu, s biskupskou čepicí a holí v ruce. Červený kabát a husté bílé vousy, jak dnes vidíme u Santy Clause, má na svědomí až známá americká reklama ze 30. let minulého století.
Mikuláš ve světě
Mikuláše si uctívají v mnoha koutech světa, nicméně jeho podoba i pomocníci se liší. V Polsku chodí Mikołaj navštívit děti přesně jako u nás, v noci z 5. na 6. prosince, a dárky jim schovává do bot. V Nizozemsku je to Sinterklaas a přichází již v listopadu, kdy podle tradice připluje lodí až ze Španělska. Děti mu k botám u komína chystají i trochu mrkve či sena pro jeho koně.
V alpské oblasti, tedy v Rakousku, jižním Německu a částech Itálie, doprovází Mikuláše Krampus, záměrně děsivá postava s rohy, řetězy a prutem, která má kořeny ve starém předkřesťanském folkloru. Ve Švýcarsku chodí se Samichlausem tajemný Schmutzli v tmavém rouchu. V Americe se Mikuláš jako takový neslaví, jeho obdobou je Santa Claus, který nosí dárky pod 3D stromek až na Vánoce. Jeho jméno údajně vzniklo zkomolením nizozemského Sinterklaas.
Mikuláš přichází na začátku adventu a je signálem, že Vánoce jsou opravdu za dveřmi. Jste na ně připraveni?